Surfovat na internetu znamená pro každého něco jiného. Někdo tam paří hry, někdo sjíždí zeď na fb nebo Instagram, Pinterest. Sleduje různá videa pro pobavení nebo i poučení. Stejně jako je síť ohromný prostor je stejně tolik možností, jak na něm trávit čas.  Ale neomezují nás právě tyto možnosti?

Ruku na srdce, je to jako typická závislost na cigaretě. Nejdříve začnete občas příležitostně, pak tím vyplníte každou volnou chvíli, a nakonec svět přizpůsobíte tomu, abyste mohli surfovat. A to už v tom lítáte až po uši.

Já jsem měla v telefonu takovou pěknou online hru a přesně to popisovalo stav výše. A nejhorší je, když je na tom stejně partner, který Vás k tomu dokonce přivede. To pak místo večerního povídání v posteli každý ujíždíme na svém a slova na dobrou noc se promění v chladný stereotyp.

Nejpodstatnější je, když si narkoman uvědomí, že má problém. U mě to přišlo ve chvíli, když mě okolí upozornilo, že i ve společnosti si tu cigaretu musím dát, jinak přijdu o výhody v té hře. Je jedno co je to u vás. Když musíte, tak musíte.

Ale nejvíc mě štvali ty večery. Michalovi jsem nadávala, ať si nebere ten telefon do postele, ale sama jsem ho měla. On argumentoval tím, ať se podívám, kolik jsem sama propařila, že určitě více než on a měl pravdu. Můj čas byl kolem jedné až dvou hodin denně. Ale to je fakt maximum. Bez nalhávání.

A v tu chvíli jsem si řekla dost. Zkusím týden bez prokrastinování. První dny byly fakt těžký, nevím, jestli tady tu odvykačku přirovnávat ke kouření není nevhodné, ale nervozita, co s těmi 5, 10, minutovými prodlevy dělat, bylo kritický. Většinou jsem to zaplnila vyřizováním pošty nebo čtením něčeho v rámci osobního rozvoje. Na to je net fakt dobrý. V delší časové mezeře je ideální procházka. Pročistí hlavu a protáhne tělo.

Teď už je to asi půl roku, co jsem ten detox podstoupila. Samozřejmě to píšu schválně s takovým časovým odstupem. Ten první týden byl náročný, možná 14 dní, ale podstatné je, že už mi to vůbec nepřijde. Dokonce jsem přestala hučet do Michala a on, když viděl, že já jsem to zvládla po pár dnech přestal také a už zase máme ty krásné večery.

Vím, že jsme nebyli až takový závisláci, ale přesto nám to ubíralo několik minut, hodin, kdy ten čas jsme mohli strávit spolu, s rodinou nebo ho dát jenom sami sobě. A jestli vás to k něčemu nakoplo, tak vám držím palce, to zvládnete a výsledek stojí za to.